Mlčenlivost

 

Povinnost mlčenlivosti dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 

Mají všichni pracovníci i stážisti/praktikanti působící ve službě. Klientům tímto zajišťujeme důvěrnost informací, která však má své meze (viz níže).

Nejprve je třeba si osvětlit, koho a čeho se týká povinnost mlčenlivosti podle uvedeného ustanovení:

  • koho: zaměstnanců státu, krajů a obcí, dále všech poskytovatelů sociálních služeb (tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu),

  • čeho: veškerých údajů týkajících se osob - uživatelů služeb, které se pracovníci při své činnosti dozvědí.

To znamená, že se jedná o informace týkající klientů (osob, jimž jsou poskytovány sociální služby ve smyslu zákona o sociálních službách), které se pracovník dozvěděl při své činnosti – tedy nejen přímo od klienta, ale třeba v lokalitě od jiné osoby, od zástupce města.

Právní základ možnosti odepřít orgánům činným v trestním řízení součinnost, tedy i podávat informace je položen v § 8 z. č. 141/1961 Sb., trestního řádu – zejména odstavec 1) a 4). Na základě tohoto ustanovení se lze v obecné rovině dovolávat mlčenlivosti pro celé trestní řízení – tedy jak pro řízení přípravné (policie), tak i pro řízení před soudem.

Pro celé trestní řízení (jak řízení přípravné, tak před soudem) je též upraven zákaz výslechu svědka, který má povinnost mlčenlivosti v ust. § 99 odst. 2 z. č. 141/1961 Sb., trestního řádu.

Možnosti prolomení mlčenlivosti, jedná se o dva případy – o povinnost oznámit vyjmenované trestné činy a povinnost překazit vyjmenované trestné činy, přičemž jde pouze o činy závažnějšího charakteru. Pokud povinná osoba neučiní, co jí v tomto ohledu ukládá zákon, vystavuje se riziku trestního stíhání pro trestné činy neoznámení (§ 368, zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku , popř. nepřekažení (§ 367, zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v tomto kontextu se jedná konkrétně o § 283 nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy) trestného činu.

Další možností zbavení mlčenlivosti je souhlas klienta, jehož se informace, k nimž má osoba povinnost mlčenlivosti, týkají. Tento souhlas je třeba dát vždy písemně a je třeba v něm uvést, v jakém rozsahu a za jakým účelem zprošťuje klient osobu mlčenlivosti a dále datum udělení zproštění.

 

Výňatek o MLČENLIVOSTi dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

 § 100

(1) Zaměstnanci obcí a krajů, zaměstnanci státu a zaměstnanci poskytovatelů sociálních služeb jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, které se při své činnosti dozvědí, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené ve větě první zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Povinnost mlčenlivosti stanovená v odstavci 1 platí obdobně pro fyzické osoby, které jsou poskytovateli sociálních služeb nebo se jako přizvaní odborníci účastní inspekce anebo při poskytování sociálních služeb působí jako dobrovolníci.

(3) Údaje týkající se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, které se subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon 35); jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem osoby, které jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo, obce a kraje získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci ministerstva, obcí a krajů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti, nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost.

 

SPRÁVNÍ DELIKTY


V případech, kdy se prokáže, že pracovník porušil zákonnou povinnost mlčenlivosti, hrozí mu následující sankce

 § 106

(1) Zaměstnanec uvedený v  § 100 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle  § 100 odst. 1.

(2) Přizvaný odborník uvedený v § 100 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 100 odst. 2.

(3) Osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83, kteří poskytovali oprávněné osobě pomoc, se dopustí přestupku tím, že neohlásí úmrtí oprávněné osoby ve lhůtě stanovené v § 21a odst. 2.

(4) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 3 pokutu do 20 000 Kč.